Ani nevím, jak se to stalo, ale září uteklo jako voda a my máme za sebou první měsíc. Září a první příchod dětí do dětského kolektivu s sebou často nese obavy. Jak to děti všechno zvládnou, co když budou brečet, co když se budou ráno v šatně vztekat, co když na sebe budou děti zlé, co když se jim bude stýskat, co když…Těch co když je opravdu hodně, ale mám obrovskou radost, že je společně překonáváme. Za září jsme samozřejmě zažili nějaké ty slzičky, křik, vztek, ale rozhodně převažovala radost, smích, dovádění, učení se novým věcem a tahle fotka za mě vše vyjadřuje. To, jak se v září dáváme dohromady jako parta, jak se zcelujeme, jak si začínáme tak nesměle užívat něco nového. Pomalu se poznáváme, rozkoukáváme, učíme se novým pravidlům. Někdy je to náročné, přirozeně… V Jáje to respektujeme a vycházíme dětem i rodičům maximálně vstříc, nejen v období adaptace. Myslím si, že bychom se všichni měli velmi pochválit, protože jsme společně zvládli z hlediska adaptace asi nejnáročnější měsíc. Děkuji dětem, děkuji Vám (rodičům), děkuji svým úžasným kolegyním a děkuji také sobě. 🙂